...byl tam jenom biologický materiál...

celá hláška znějící nedávno v Čro byla... „Není tam žádný biologický otec, byl tam jenom biologický materiál.“ . Pregnantní vyjádření z úst lesbické matky. Jméno netřeba. Nedávno proběhnuvší Prag Pride otřásl veřejností. Mnou také. I pro to, že se pootevřela víc dvířka do divnozemě eurounijního myšlení. Sociální inženýrství zase vystrčilo růžky a naznačuje nám mimo jiné , že slova otec a matka nejsou z pohledu odborníků vhodná. Lepší termín je prý rodič. Mne to snad mine a vnuci mi budou moct říkat dědo. V nejhorším prarodiči. New speak ? Česky fujtajbl....

Co ví Ti svobodu milující účastníci a jejich obdivovatelé o historii?. Jak se na homosexualitu pohlíželo v Evropě dříve? V debatách s tématikou adopce dětí páry stejného pohlaví často zní odvolávky na výzkumy, statistiky z USA.

Možná se pletu, ale Prag Pride a Gay Pride? Že by něco společného?

Homosexualita je sice ve 20.století stále vnímána jako nemoc, ale spíše než trestní zákoník jí odsuzují předsudky. Brutální policejní razie z 28. 6.1969 v newyorském podniku Stonewall Inn vyhledávaném homosexuály vyvolává mohutnou vlnu protestů.Ta má za následek zakládání prvních organizací a novin na podporu práv sexuálních menšin. Léta pověstná volnou láskou a demonstracemi proti válce ve Vietnamu nesou ovoce. Paradoxně, byl to právě Vietnam, kde homosexualita nebyla nikdy, jako v jediném státě na světě zakázána. O rok později se ze vzpomínkové akce této události rodí první Gay Pride.

A jak v Evropě?

Velký rozkvět homosexuality však patří starému Řecku. Pohlavní styk osob stejného pohlaví běžnou záležitostí a souložit mladého chlapce (pro kterého to byla pocta a čest) patřilo k dobrému tónu, navíc je to znak mužnosti. Homosexualita zde měla jasně navrch před heterosexualitou. Mladíci jsou milováni pro svůj intelekt a krásného ducha. Věhlasná Sparta pak homosexualitu dotáhla k dokonalosti. Kodifikovala ji ve svém vzdělávacím a výcvikovém systému. A tak se třeba celá Thébská svatá družina skládala výlučně z homosexuálních válečníků, díky myšlence, že bojovníci spojení navzájem milostnými pouty budou bojovat srdnatěji.

Starověký Řím. Správné doupě neřesti kde p....l kámen cihlu. Julius Caesar nebyl výjimkou, císařeTiberius a hlavně Caligula vešli díky svým perverzitám do dějin. A jejich pokračovatel Nero tomu nakonec dal korunu s prvním homosexuálním sňatkem. Láska císaře Hadriána k řeckému mladíkovi Antinoosovi dokonce přerostla ve státní kult. Ovšem oproti Řecku zde bylo již zřejmé, že homosexualita je na ústupu, což dokazuje fakt, že styk se svobodným mladíkem byl trestný, povolen byl jen styk s vlastním otrokem.

Přichází křesťanství.

Církev z homosexuálů učiní hříšníky, špatně si vykládající boží přikázání „Miluj bližního svého“.

A tak z nich udělá původce všemožných katastrof a pohrom, kteří si zaslouží jediný trest. Smrt. Oblíbený verdikt je upálení. Dokonce i český otec vlasti Karel IV. zastával stejný názor. Promítá ho i do trestního zákoníku se stejným výrokem na konci. Teplo ohně očišťuje. Inkvizice zase došla k závěru, že homosexualita přichází od satana. Ovšem ani tyto kruté represe nedokázaly homosexualitu, jako takovou, vymýtit. Ona totiž přirozenost, byť značně odlišná vymýtit prostě nejde.

Nemají to lehké další léta. Až v 16. století, zlatém věku erotiky se vymahatelnost trestu (stále stejného, jen modifikovaného podle místa a doby) snižuje. Z nejednoho homosexuálního vztahu se stává veřejné tajemství a i zbraň při spřádání intrik na různé společenské úrovni.

Ryba smrdí od hlavy. Někteří už v té době jsou si rovnější.

Příkladem budiž papež Julius III., který sebral na ulici mladého negramotného hošíka, kterého vzápětí jmenoval do úřadu cardinalis nepos mezi nejmocnější muže tehdejšího světa. Dobové satiry nazývaly sedmnáctiletého kardinála Ganymédés, což bylo běžné renesanční označení pro homosexuála.

Přidejme pár let, za vodou jerodící se osvícená Amerika - Thomas Jefferson navrhovuje, aby sodomie byla místo smrtí trestána jen kastrací. .Osvícenecký krok.

Francouzská revoluce.

Zmatek nejen v kalendáři, ale i změny v myšlení společnosti. Napoleon homosexualitu veřejně dekriminalizoval. To v Rakousku-Uhersku jsou tvrdší. Za vlády císařovny Marie Terezie byl homosexuální akt trestán stětím mečem a zmírnění hrdelního trestu přinesl až její syn Josef II. Trestá jen pohlavní akt mužů, či žen stejného pohlaví žalářem či galejemi. Lesbická láska se u nás objevuje v tomto smyslu až koncem 19.stol.. 

20. století nám homosexuály posílá na marodku.

Kladným přínosem je zrušení trestnosti homosexuality v některých zemích. Tolerace homosexuality přichází překvapivě i v Rusku po VŘSR, kdy tehdejší bolševici zahájili tažení proti všem tehdejším sexuálním předsudkům. Tedy i homosexualite. O pár let později ji ovšem opět zakázují, Stalin se chtěl radikálně distancovat od image západní aristokracie, která byla v jisté míře s homosexuálními praktikami spojována. 

Homosexualita se tak stala sexuální deviací, nebo sociopatickou poruchou. Díky tomu si za Hitlera vysloužila označení růžovým trojúhelníkem a homosexuálové putovali společně se Židy, Cikány a dalšími podlidmi do koncentráku.

Na druhé straně v Německu roku 1897 vznikla z popudu Karla Heinricha Ulrichse (ten je vnímán jako první gay aktivista) první organizace bojující za práva homosexuálů, pod jejíž manifest se podepsal Albert Einstein, nebo Lev Tolstoj.

Dnes jsme svědky absurdního opaku - být gay se stává "módním trendem" v jehož rámci této vrozené sexuální orientaci podlehne i rozený heterák, volající pak halasně do světa: "Já jsem gay, kdo je víc?".

S tímto trendem se vezou politici cílící na lidská práva. Většinou přihlouplí, bez svého náhledu opakují co jim z Unie velí. Do toho křičí okolí své pravdy jak a kdo má vychovávat děti.

Pokud použiji úvodní hlášky je vnímaní počátku dětské existence velmi podivné. Přidám ještě citaci advokáta Hasenkopfa : „Jde o to, že lesba roztáhne nohy nějakému kamarádovi, zapomene mu říct, že vysadila antikoncepci, ten pak ani neví, že je otcem, nebo ho ta zrůda prostě zapře. ... Tohle už není spor mezi homosexuály a heterosexuály, ale mezi lidmi a zrůdami.“

Uvědomujete si, že podklad odbornému názoru na výchovu dětí jak jej obhajujeme dal Freud? Před 100 lety vyslovil svou teorii triangulace, podle níž je pro vývoj dítěte podstatné aby vyrůstalo s otcem a matkou. Dynamika vznikající v této triádě je důležitější než pouhý vztah otec-dítě, matka-dítě. Je nepostradatelná pro vybudování zdravé a pevné identity.............

A co s tím?